V patnáct spoleèných let jsem se nikdy ani neodvá¾ila doufat a jsem za nì moc ráda. Byla vá¾nì zlatá. V¾dy jsem myslela, ¾e Ebi skonèí kvùli tomu, ¾e nebude chodit, ale v¹e bylo jinak. Dr¾ela se neuvìøitelnì a s kloubní vý¾ivou pro konì byla aktivní do samotného konce. Dostihla ji nakonec rakovina trávicího traktu. Vlastnì to zaèalo øe¹ením podivného ka¹le zpùsobeného vodou na plicích, ale pak Ebi pøestala mít chu» k jídlu a zvracela. Je¹tì veterináø zkusil kapaèku, zda se to nezlep¹í a chvíli to vypadalo, ¾e se rozjí. Pak ale pøi¹ly dva dny, kdy u¾ ani nic nesnìdla a pøestala i pít. Tak jsme ji nechtìli trápit, aby i konec mìla pokud mo¾no klidný. Pan veterináø i souhlasil s na¹í prosbou a pøijel k nám... Dr¾ela se, nic jsme vlastnì do posledního týdne, kdy to u¾ bylo zlé, netu¹ili.
Pokud budeme chtít v na¹em ¾ivotì dal¹í chlupatou kulièku, urèitì bude od Tebe.
Mìj se moc hezky a a» se Ti daøí.
Hanka Frýbová