Sofinka Legátová

Naše začátky s psím miminem.

8.7.2013 jsme začali kompletní rekonstrukci naše pražského panelového bytu a 19.7. jsme si jeli k Pirnerům pro naší novou psí holčičku Sofinku.

Nebylo to úplně ideální, ale léto a kombinace dovolených a prázdnin a chalupy na Vysočině se nakonec ukázala jako dobrá. Měli jsme obavy, jestli se Sofí nebude stýskat, nebude brečet a jak to miminko vůbec zvládneme. Hned první den Sofinka zahnala naše obavy - nebrečela, byla veselá a zvědavá a velmi rychlá. Obdrželi jsme spoustu instrukcí od paní Hanky a už během našich předchozích návštěv jsme se snažili pochytat dobré rady, takže už předem jsme se rozhodli vyzkoušet přepravku. První den jsme v ní nechali Sofí asi dvě hodiny, ale už od druhé dne jsme trénovali a v noci postupně přidávali hodiny ..Za týden už nebyl problém nechat Sofí doma a zajet na nákup. V noci sladce spinkala v klidu a bezpečí boudičky (přepravky) a my mohli také klidně spát. I přepravce přikládáme velký vliv za to, že se velmi rychle naučila být čistotná - nikdy se do přepravky nepočůrala ani nevykakala. Velmi rychle pochopila, že je to její místo a žádné štěkání ani kňourání nebylo. Nebylo ani nic zničeného od psího miminka, což nám pejskaři nepoužívající přepravku nechtěli věřit. Celých prvních šest týdnů to bylo jako s lidským miminkem. všichni jsme se učili a zvykali si. A pak jsme se vrátili všichni zpět do Prahy do zrekonstruovaného bytu, který byl ale ještě bez dveří v bytě a hlavně bez skříní. Věci v krabicích a pytlích se psím miminkem opravdu nejsou bezpečně uložené. A bez přepravky bychom asi nemohli nechat Sofí vůbec samotnou doma. Takže o to větší byla radost, že už si na přepravku zvykla a bere jí za své místo doma. Taky Praha oproti chalupě bylo něco nového a procházky musely začít vždy na vodítku. Ale zase tu byli noví psí kamarádi a vycházky následoval delší odpočinek. Často jsme využívali mailových rad paní Hanky a vždy se nám vyplatilo poslechnout ji. Její manuál na štěně jsem měla první tři měsíce na nočním stolku.Snažíme vychovávat spokojeného parťáka se kterým budeme bez obav moci přijít kamkoliv. To je ale zatím ještě v nedohlednu, protože naše dorostenka je v psí pubertě a my občas koukáme, jak reaguje (nereaguje) na povely, o kterým jsme si mysleli, že je už umí vždy plnit.Umí, ale jen když chce. Takže miminko je vypiplané a boj s pubertou začíná.....

A na závěr jen malé shrnutí – pokud chcete labradora od Pirnerů, poslouchejte paní Hanku a dodržujte všechny její rady – vyplatí se to! A přepravky se není důvod obávat – je to výborný pomocník a pejsek rozhodně nestrádá!

Hodně radosti s psím kamarádem přejí
Legátovi